ÚVOD . PRÓZA . POEZIE . PUBLICISTIKA . VÝTVARNÁ TVORBA . FOTOGRAFIE

Nacházím a domů si odnáším předměty, znichž jednou za uherský rok uspořádám výstavu. Některé z nich si můžete prohlédnout v sekci FOTOGRAFIE. Alespoň pár slov o nich vizte zde.

ODPADKY v nalezených souvislostech
putovní výstava objektů-nálezů Ondřeje Tučka
Dobřichovice, Praha (Klub v Jelení), Ledeč nad Sázavou, Telč, Český Krumlov
2000–2001

Z KATALOGU
Z úžasu nad světem vycházelo odedávna jeho zobrazování. V jeskyních prehistoričtí malíři zvířat a malé děti malující své hlavonožce naplňovali touhu lidí zachytit své vztahování k zázraku světa. Nová doba zamíchala se vším. Fotografie převzala funkci zobrazování a to, co z něj v ostatním umění zbylo, se často zdá být pokleslé či zbytečné. A přece svět neztratil nic ze své zázračnosti a my stejně jako před tisíciletími hledíme s údivem a s pomocí zobrazení bychom rádi pochopili. Je co objevovat, čas všechno mění, příroda žije, i náš pohled je jiný, jen touha zůstává: pravdivě pojmenovat to, co před námi ještě nikdo neviděl. Cesta se někdy může otvírat spíš před těmi, jejichž smysly nejsou otupeny profesionálním školením. Vidí ostře, a hle, nalézají. Civilizace vstupuje do přírody, využívá ji a zase se do ní vrací. Vznikají předměty, které prošly vírem života a do současného stavu je opracovala náhoda. Vyzdviženy a pojmenovány ožívají do nové existence. Když je rozšlápnuté dno umělohmotné lahve nazváno květem, setká se v objektu více skutečností: používaný sériový výrobek, několik fází deformace a zobecněný obraz květu. Také ze zbytků vosku ve svícnu vznikl květ. I když se jmenuje stejně, svědčí o jiných vlastnostech květů - přesvědčují ale oba, jsou krásné a zcela nečekané. Posedlost Ondřeje Tučka má svůj řád, nálezy neupravuje, svůj pohled zkušenostmi tříbí. Vznikají nové obrazy našeho mnohotvárného světa.
Václav Sokol

Když se hodnoty, jež jsme považovali za neochvějné, ochvějí, ba co víc, když jsme to my sami, kdo to způsobil (máme-li tolik sevědomí, abychom se pokládali za schopné nějaké chvění způsobit), hledáme oporu v malých a stále menších neochvějných pravdách - například pravdách krásy. Tak přicházejí do našeho života nálezy. Nalezeme si do jejich ulit a zde, stočeným jak v maminčině útrobě, je nám dobře a bláhově doufáme, že zde přečkáme až do konce svých dnů. Nálezy jsou lehké. Není třeba stavět. Stačí vidět a mít odvahu sebrat (tj. nevidět, že kolemjdoucí vidí). (Přitom ale není zač se stydět - sbírání předmětů z chodníků je i aktem jisté pořádkumilovnosti, jakkoli bláhovým.) V civilizované zemi, kde chodníky zejí prázdnotou, pláčou hledači nad výdělkem. Zato u nás v Česku! Kolik loužostřiků či ulicotisků na povalujících se reklamních letáčcích poskytne jarní plískanice! A těch tvarů na chodnících, když stromy začnou uplácet podzim prvními nekrytými bankovkami, aby je nezradil zimě! Ta zas nabízí pohled na (vpravdě nesebratelné) bizarní zmrazky chrchlů... A léto! Léto, čas pro sběr nejpožehnanější, neboť jste nuceni bez přestání cudně hledět do země, poněvadž nepatří se patřiti na to, co vám nepatří... Nálezy jsou střepy smyslu. Střepy s proklatě ostrými okraji, které se vždy budou zuřivě bránit, budete-li se snažit vytvořit z nich celek. A tak jsme opět na začátku.
Ondřej Tuček


RECENZE
http://www.radio.cz/cz/rubrika/kultura/ondrej-tucek-sberatel-odpadku-umelec



HORY, DOMY, DOLY, VODY
výstava nalezených krajin
Praha, Klub v Jelení, Filosofická fakulta UK
2002–2003

RECENZE
http://www.artmargins.com/index.php/3-exhibitions/232-ondrej-tucek-a-the-art-of-redemption


V případě zájmu o nalezený předmět pište prosím na otukan@seznam.cz.

 

 

KONTAKT : otukan@seznam.cz